Advokátní kancelář - sdružení advokátů: JUDr. Jan Vanke, Mgr. Iva Dvořáková, Mgr. Kateřina Bitterová
Nejvyšší soud ČR upřesnil informace v otázce vraždy či zabití zloděje Nejvyšší soud ČR upřesnil informace v otázce vraždy či zabití zloděje
Nejvyšší soud ČR upřesnil informace v otázce vraždy či zabití zloděje
Nejvyšší soud ČR, Petr Knötig ze dne 09.03.2011
Vzhledem k nepřesným informacím v některých sdělovacích prostředcích k rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci usmrcení zloděje, za které hrozí stíhání pro vraždu a ne pro zabití, považuje Nejvyšší soud uvést několik zásad, které zůstávají nedotčeny.
Stále totiž platí, že každý má právo chránit a bránit svůj život, zdraví i majetek a v krajním případě (při dodržení zásad nutné obrany) i se zbraní v ruce. Nejsou dotčeny ani veškeré zásady nutné obrany, které trestní kolegium Nejvyššího soudu přijalo v roce 2009 (Tpjn 303/2008) a které se týkají i obrany svého majetku.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se otázky vraždy a zabití zloděje se týká jen podobných případů, jako byl posuzovaný z Ivančic, kdy majitel sběrny druhotných surovin střílel na již ujíždějící vozidlo, ve kterém tušil zloděje. Zjednodušeně řečeno, nelze usmrtit zloděje, který prchá z místa činu a v krádeži již nepokračuje, protože to již není obrana majetku, ale pomsta. Za takovýto čin pak hrozí okradenému trestní stíhání pro vraždu a ne pro zabití.
Aktuality Aktuality
Nejvyšší soud ČR upřesnil informace v otázce vraždy či zabití zloděje
Nejvyšší soud ČR, Petr Knötig ze dne 09.03.2011
Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu
k trestnému činu loupeže publikované dne 3.3.2011 (Nejvyšší soud ČR, Petr Knötig)
Nejvyšší soud se opětovně vyjádřil
k oprávnění statutárního orgánu zmocnit jiného člena statutárního orgánu k jednání jménem společnosti (Rozhodnutí NS ze dne 25.1.2011, sp. zn. 32 Cdo 4133/2009)
Nejvyšší soud České republiky
se vyjádřil ke způsobu určování výše přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení může být obecně hledán v rámci vnitrostátního právního řádu, avšak výsledek takového postupu nesmí být zjevně nepřiměřený v porovnání se závěry obsaženými v judikatuře ESLP (viz rozsudek sp.zn. 30 Cdo 2301/2009, ze dne 4.11.2010).